English

Rehabilitace památníku národní svobody v Hrabyni a jeho transformace na památník II. světové války pro Slezské zemské muzeum (2008)

Památník národní svobody v Hrabyni se nachází v blízkosti komunikace E 11, která je dnes jedinou cestou spojující významná kulturní a hospodářská centra Moravskoslezského kraje směřující na západ České republiky.

Hrabyňský památník vznikl v roce 1980 jako Památník ostravské operace. Po roce 1989 v souvislosti se změnou režimu prodělal památník proměnu v Památník národní svobody, který připomíná kromě obětí domácího i zahraničního odboje 2. světové války ze severní Moravy a Slezska a také vojáků padlých při osvobozování tohoto území, i další stěžejní okamžiky zápasu českého národa za svobodu v průběhu 20. století.

Areál památníku tvoří rozhlehlá parcela s parkovištěm, správní budovou, plochou pro pořádání vojenských přísah a monumentální budovou Památníku se symbolickým hřbitovem.

Cílem projektu byla rekonstrukce vlastní budovy Památníku, ve kterém je v současné době umístěna expozice, pocházející z roku 1992. Stavebně technický stav budovy Památníku a především jeho technických rozvodů vyžadoval neodkladně rozsáhlou rekonstrukci. Došlo k zásadní změně systému vytápění. Objekt byl plynofikován a předchozí elektrovytápění bylo zrušeno. Snaha o snížení energetické náročnosti objektu byla značně zkomplikována tím, že stavba byla provedena z monolitického železobetonu, který nelze z vnější strany nijak zateplit. Byly zvoleny jiné technologie, jenž umožnily osazení tepelných izolací uvnitř objektu na rozhraní nevytápěných a vytápěných prostor.

Architektonický návrh byl podmíněn stávajícím hmotovým řešením objektu, které je dílem autorů Rudolfa Spáčila, Josefa Kupky a Miloše Axmana. V rámci projektu byla respektována původní architektonická kompozice stavby a do hmotového a materiálního řešení budovy nebylo nikterak zasahováno.

Hlavní vstup do Památníku byl řešen v původním místě, tedy uprostřed mezi oběma kubusy. Došlo pouze k úpravě zádveří, aby stávající výtvarně zpracovaná mříž opět byla před vlastním zádveřím. Stupňovité chodby po obou stranách památníku jsou upraveny tak, aby poskytovaly bezbariérový přístup do hlavního expozičního prostoru. Ten vznikl na místě tehdejšího kinosálu spojením s prostorem, který dnes slouží pro posun projekčních pláten. Úroveň 2. a 3.NP je s přízemím propojena nově instalovaným hydraulickým výtahem. Zcela novým expozičním prvkem je protažení půdorysné plochy 3.NP do prostoru horních částí kubusů. Tyto nové prostory slouží k instalaci aranžovaných válečných scén, doplněné o potřebné světelné a zvukové efekty.

 

Zpět na reference ↑