Efektivnost oceli základem udržitelného stavebního materiálu

Ocel patří již dlouhodobě mezi vysoce hodnotné stavební materiály. V poslední době však získala uznání z jiného důvodu, než je síla, a sice její udržitelnost a zvláštnost. Pochopení pozice, kterou v dnešní době ocel zastává mezi tzv. zelenými materiály, pomůže odkrýt příležitosti, které tento ekologický kov přináší.

100% recyklovatelný materiál

Na rozdíl od dřeva, plastů a dalších stavebních materiálů, může být ocel neomezeně recyklovatelná bez sebemenší ztráty jejích vlastností: síly, kujnosti a trvanlivosti. Její kapacita, co recyklovatelnosti se týče, znamená, že šetří energii a snižuje množství emisí oxidu uhličitého v rámci těžbě hrubého materiálu.

V současné době 90% konstrukční oceli vyrobené ve Spojených státech obsahují recyklovatelný ocelový šrot. 85 až 98% procent oceli je získáváno z demolice vysloužilých budov.  Faktem je to, že recyklování a opětovné použití oceli je tak běžné, že s tím výrobci počítají již při designování a výrobě ocelových výrobků.

Šetrná k životnímu prostředí

Železná ruda a uhlí, součást oceli, patří mezi nehojnější přírodní zdroje na zemi. Nevýhodou je, že jde o zdroje omezené, které při současném tempu spotřeby brzy dojdou.

V závislosti na použitém zdroji energie ji spotřebuje recyklace oceli méně a snižuje tak emise oxidu uhličitého. Další skutečností je to, že množství energie na výrobu oceli klesla o 50% v průběhu posledních několika desetiletích.

Spotřeba vody je také minimální. Pouze malé množství je ztraceno odpařováním a zbytek navrácen zpět do životného prostředí.