Nenechte si vodu utéct do kanálu: Jak chytře využívat dešťovku

Máte představu, kolik pitné vody člověk denně spotřebuje? Kolem 100 litrů. Minimálně třetinu z toho lze bez problémů nahradit vodou užitkovou, a to hlavně při splachování záchodu a zalévání zahrady. Kde ji vzít? To je jednoduché. Vždyť nám doslova padá z nebe – stačí ji zachytit. Pomůžete planetě a ještě ušetříte na vodném a stočném. Jak na to?

Ani kapka nazmar. Jednoduché triky na udržení vody na pozemku

Suchá půda trápí zemědělce, zahrádkáře i nejednoho majitele pěstěného anglického trávníku. Přiznejte se, kdo z vás v létě kropí trávu hadicí napojenou na vodovod, jen aby se zase hezky zazelenala? Ale k čemu plýtvat drahou pitnou vodou, když té dešťové je dostatek? Jen si ji nesmíte nechat utéct.

Stavební úřad již od roku 2009 nařizuje likvidaci dešťové vody přímo na pozemku. To znamená, že se musíte pokud možno postarat o její vsáknutí do spodních vod, jinak budete muset zaplatit za její odtok do kanalizace.

Jednoduché způsoby, jak ji v půdě zadržet, jsou lidstvu známé odnepaměti; jen jsme je z iluze o věčném blahobytu přestali používat. Změny v počasí a klimatu naznačují, že tento blahobyt velice brzy skončí. Abychom své rozkvetlé zahrádky a zelenající se trávníky uchovali i pro další pokolení, budeme se muset znovu naučit s vodou správně hospodařit.

Základní poučka zní: Kypřete. Nakypřená půda mnohem lépe drží vlhkost a co je důležitější, voda po ní nesteče. Mulčování je další klasická technika zamezující vysychání. Mulče minerální (štěrk, kačírek) i organické (seno, štěpka, borka) udržují optimální teplotu půdy, jen dbejte na správnou vrstvu. Pokud můžete a chcete, alespoň chvíli nesekejte, nekoste. Půda dokáže fungovat jako houba, ale musí mít to správné složení. Základem je dostatečná vrstva humusu, jež ji dokáže vsáknout.

Nebo si postavte dešťovou zahradu. Zní to skoro romanticky, ale v podstatě jde  jen o improvizované jezírko s kamenným podložím, osázené rostlinami, do něhož je svedena okolní voda. Ta se tudy může postupně nerušeně vsáknout.

Moderní způsob, jak dešťovou vodu udržet na pozemku, představují i takzvané modré střechy, které se starají o to, aby vám zejména při prudkých deštích voda neproletěla pozemkem rovnou do kanálu.

Dešťovou vodu ale nemusíte jen tak darovat žíznivému podloží. Sud pod okapem má každý správný zahrádkář. Proč ne něco většího? Průměrně u nás spadne skoro 700 mm srážek za rok, takže ze střechy s plochou 100 m2 lze zachytit až 70 m3 dešťové vody, kterou lze proměnit ve vodu užitkovou. K tomu slouží retenční nádrž.

Retenční nádrž. Co všechno můžete s dešťovou vodou udělat?

S retenční nádrží můžete účty za vodu srazit až o polovinu, i když nějaké ty vstupní náklady tu samozřejmě jsou a celá konstrukce vyžaduje trochu projektování. V prvé řadě je před samotnou koupí nutné vzít v úvahu skladbu podloží a hladinu spodní vody na pozemku. Maximální velikost nádrže si spočítáte z velikosti střechy a průměrných srážek v dané lokalitě; volte ji i podle předpokládané spotřeby. Projekt se vyplatí maličko předimenzovat, pro případ vydatných dešťů.

Také budete potřebovat hydrologický posudek, ale ten si koneckonců musíte zajistit i v případě, že chcete nechat vodu na pozemku jen vsáknout. Retenční nádrž je potřeba zajistit tak, aby vám v ní voda nezmrzla a nekazila se. Nejjednodušším řešením je zakopat ji pod zem.

Můžete ji samozřejmě využívat na zalévání zahrady – na to vám stačí malé ponorné čerpadlo. Nemusíte ale zůstávat jen u toho. Dešťovka je naprosto dostačující pro splachování WC, praní, mytí nádobí a lze se jí dokonce i sprchovat. Mnohdy je dokonce lepší než tvrdá voda z kohoutku, s níž se spousta domácností potýká. Pozor, ani po vyčištění ale není pitná. Na to má málo minerálů a špatné pH.

Pro zavedení do domu je potřeba zajistit kvalitní čerpadlo, které v systému udrží stálý tlak, odpovídající filtraci a dodržet pár pravidel. Bude třeba oddělit rozvody a stupačky. To už vyžaduje větší stavební úpravy, protože záchod a umyvadlo bývají běžně napojené na jeden rozvod. V případě nedostatečných srážek lze systém doplňovat pitnou vodou. Potrubí ale nesmí přijít do přímého kontaktu, takže je nutné zajistit dočerpání na hladinu, aby nedošlo ke kontaminaci.

Má to celé smysl? Ano, dlouhodobě se vám tahle investice rozhodně vyplatí. Navíc na ni nejste sami. Stát vám může přispět dotací, jež pokryje až 50 % z celkových nákladů. Má příhodný název: Dešťovka.

Dešťová voda nemusí přijít nazmar! 

Program Dešťovka aneb jak se neutopit v účtech za vodu

Program Dešťovka nabízí celkem tři kategorie dotací:

1. O příspěvek si můžete požádat, pokud chcete zachytávat srážkovou vodu z okapů na zálivku. Na vybudování retenční nádrže dostanete až 20 000 Kč + 3 500 Kč za každý m3, co se do ní vejde.
2. Když si na systém připojíte i splachování, stát přispěje ještě o 10 000 Kč víc.
3. Nebo si můžete postavit domácí čističku šedé vody (z umyvadla, vany, pračky), kterou budete spolu s dešťovou opět používat na splachování a zalévání. Na tu vám stát dá dokonce až 60 000 Kč, když budete čističku kombinovat s nádrží, 40 000 Kč bez ní a 10 000 Kč navíc ještě dostanete na projektovou přípravu.

Postavit systém na zadržování vody je u nových domů samozřejmě o dost jednodušší než u starých. Každý dům vyžaduje optimální řešení, jež je dobré konzultovat s odborníky.

Zdroj fotografií: Depositphotos.com