English

Kolik máme v Česku mrakodrapů?

Mrakodrapy se staly symbolem moderní doby stejně jako automobily nebo žárovka. Podívejte se, čím se liší od obyčejných věžáků, jaký byl jejich vývoj a kolik jich najdeme na území České republiky.

Kolik máme v Česku mrakodrapů?

Mrakodrapy se staly symbolem moderní doby stejně jako automobily nebo žárovka. Podívejte se, čím se liší od obyčejných věžáků, jaký byl jejich vývoj a kolik jich najdeme na území České republiky.

 

Z USA do zbytku světa

Ke vzniku a rozmachu mrakodrapů přispělo masivní rozšíření nových stavebních materiálů (především oceli), zdokonalení výtahů a také nedostatek (a tím pádem i vysoká cena) stavebních pozemků v centrech měst, především pak na newyorském Manhattanu a v Chicagu. První mrakodrapy zde byly postaveny na přelomu 19. a 20. století a tento trend se rychle rozšířil do dalších amerických měst.

 

Prudce se měnící tvář velkoměst se stala inspiračním zdrojem pro němý sci-fi film Metropolis z roku 1929.

 

V Evropě se ale mrakodrapy prosazovaly jen pomalu a jednalo se spíš o ojedinělé projekty. Důvodem byly obavy z narušení horizontu historických evropských měst, stejně jako nespolehlivá požární ochrana. Od počátku 20. století se sice mnohé změnilo, ale mrakodrapy se nikdy nestaly vyloženě evropskou záležitostí. A tak přestože ve většině evropských metropolí aspoň nějaký ten mrakodrap najdeme, je v tomto ohledu starý kontinent dávno v závěsu za dravými „asijskými tygry” nebo bohatými arabskými zeměmi, kde šejkové utrácejí své příjmy z ropy.

 

Mrakodrap není věžák

A Česko rozhodně není žádnou evropskou výjimkou. Do Prahy ani dalších malebných měst na našem území se lány monumentálních mrakodrapů dominujících horizontu příliš nehodí. Několik budov, splňujících parametry mrakodrapu (což je každá obytná budova vyšší než 100 metrů), u nás ale i tak najdeme. A zdaleka se nejedná jen o pražskou Pankrác.

 

Největší koncentraci výškových budov v Česku najdeme v Praze na Pankráci.

 

Po vzniku samostatného Československa byl v Plzni postaven činžovní dům, který si pro svoji (na tu dobu nebývalou) výšku vysloužil název „Mrakodrap“. Následován byl řadou převážně administrativních budov po celém území tehdejší republiky, z nichž jednoznačně nejvýznamnějším byl tzv. Baťův mrakodrap ve Zlíně, dokončený roku 1938. Ten byl svého času druhou nejvyšší obytnou budovou v Evropě.

 

Součástí Baťova mrakodrapu je i výtahová kancelář ředitele podniku.

 

Ani jedna z těchto budov ale nedosáhla stometrové výšky, a tudíž nesplňuje současné parametry mrakodrapu. To platí i pro celou řadu staveb z doby minulého režimu (namátkou třeba SHD Komes v Mostě nebo budova FSI VUT v Brně), které jinak výškou znatelně převyšují okolní zástavbu.

 

Stačí prsty jedné ruky

Vyšší než 100 metrů jsou totiž v Česku zatím jen 4 budovy, z nichž 3 se nacházejí na již zmíněné Pankráci (City Empiria, City Tower a rozestavěná budova V Tower). Čtvrtým a zároveň nejvyšším mrakodrapem je pak se svými 111 metry brněnský AZ Tower, který byl dokončen v roce 2013.

 

Překoná v dohledné době nějaký mrakodrap prvenství AZ Toweru?

Každopádně – moc mrakodrapů u nás nemáme a když ano, tak nesnesou srovnání s celosvětovým měřítkem (nejvyšší mrakodrap na světě, Burdž Chalífa v Dubaji, měří 828 metrů). To ale nevadí, my vám rádi postavíme i menší budovu. Nebo máte přesto v plánu projekt většího kalibru? Dejte nám vědět, rádi přijmeme každou výzvu.

 

Zdroje foto: Wikimedia.org, Flickr.com

 

BlogPublikováno 26.9.2017

Sdílejte článek

KariéraChcete u nás pracovat?

Jsme ryze česká firma a pozemní stavitelství je celý náš život. Máme bohaté zkušenosti, stabilní tým odborníků a naše provedení rekonstrukcí či nových moderních staveb je vždy naprosto precizní. Hotové dílo předáváme v krátkých dodacích lhůtách.

Chci u vás pracovat!

Vybraná referenceÚstřední vojenská nemocnice Praha – pavilon Vojenského ústavu soudního lékařství a patologie

Ústřední vojenská nemocnice Praha – pavilon Vojenského ústavu soudního lékařství a patologie

Pavilon pro Ústřední vojenskou nemocnici v Praze jsme navrhli tak, aby navazoval na starší budovu E. Nová čtyřpodlažní stavba je nižší než sousední objekt a tvoří tím přechodový prvek mezi nemocnicí a zástavbou Radimovy ulice.