English

Rodinný dům Šumperák: nevkus či luxus?

Jde o nevkusný symbol normalizační architektury nebo památku na dříve moderní styl bydlení? Rodinný dům typu V, lidově nazývaný šumperák, dodnes rozděluje snad všechny, kteří s ním přijdou do styku. Odkud se tento architektonický fenomén vzal? A jak se k němu stavíme dnes?

Rodinný dům Šumperák: nevkus či luxus?

Jak se v něm žije

V rodinných domech typu V stále žijí tisíce Čechů. Jde o jednopatrový dům, avšak obytná je pouze jeho horní část. Ve spodním podlaží bývá typicky veškeré zázemí domu, jako je prádelna, technický prostor a garáž. Jeho klasickým rysem je horní patro opticky vystupující z čelní strany. Na té je umístěn balkon, který má po obou stranách typické šikminy s kruhovými průzory a prolisy.

Vchod do domu je ve spodním patře, vedle něj jsou pak garážová vrata. Typickou zahrádkou u šumperáku tak vedou dvě cesty. Jedna úzká od branky ke vchodu a vedle ní cesta pro auto.

Kde se šumperáky vzaly?

Šumperáky začaly v Česku růst od šedesátých let. Jejich autorem je projektant Josef Vaněk ze Šumperka a právě nedaleko od tohoto okresního města byl v roce 1966 první rodinný dům typu V postaven.

Projekt zaznamenal takový úspěch, že šumperáků přibývalo více a více po celé zemi. Úspěch domu tkvěl především v jeho moderním pojetí, funkčnosti a díky využití snadno dostupných materiálů. Odhaduje se, že šumperáků by mohlo být v České republice až okolo 5000.

Kresba typického šumperáku
Předsunutá lodžie se šikminami s kruhovými výřezy – typický znak šumperáku.

Šumperák jako symbol nevkusu?

Architektonické rysy typického šumperáku nejsou nepodobné například funkcionalismu, který známe třeba od Bohuslava Fuchse. Své příznivce si získal díky čistým, přímým liniím i důrazu na pohodlí v prostorném bydlení. Šumperák se však už od prvopočátku stával také terčem kritiky:

  • Na venkově svou konstitucí rušily typické rysy tradiční zástavby
  • Místo originality se opakování stejného vzoru stalo nudnou sérií
  • Dnes je pro mnohé symbolem socialismu
  • Kritizováno je i typicky příliš složité vnitřní uspořádání

I z těchto důvodů sahá spousta současných majitelů těchto domů k rekonstrukcím. Častou změnou je přetvoření spodního patra na obytnou část, díky kterému se stavba může stát plnohodnotným dvougeneračním domem. Mnohé šumperáky se také dočkaly přístavby větší garáže či kompletní rekonstrukce končící dílem splňujícím předpoklady moderní architektury.

S rekonstrukcemi i mnohem větších projektů máme bohaté zkušenosti. Ve svém širokém portfoliu realizovaných staveb máme i řadu budov pro bydlení. Ideální řešení najdeme i pro váš projekt, stačí nás kontaktovat.

 

zdroj fotek: wikimedia.org

BlogPublikováno 24.10.2018

Sdílejte článek

KariéraChcete u nás pracovat?

Jsme ryze česká firma a pozemní stavitelství je celý náš život. Máme bohaté zkušenosti, stabilní tým odborníků a naše provedení rekonstrukcí či nových moderních staveb je vždy naprosto precizní. Hotové dílo předáváme v krátkých dodacích lhůtách.

Chci u vás pracovat!

Vybraná referenceÚstřední vojenská nemocnice Praha – pavilon Vojenského ústavu soudního lékařství a patologie

Ústřední vojenská nemocnice Praha – pavilon Vojenského ústavu soudního lékařství a patologie

Pavilon pro Ústřední vojenskou nemocnici v Praze jsme navrhli tak, aby navazoval na starší budovu E. Nová čtyřpodlažní stavba je nižší než sousední objekt a tvoří tím přechodový prvek mezi nemocnicí a zástavbou Radimovy ulice.