
Bydlet potřebujeme všichni – ať už ve vlastním nebo v pronajatém bytě. Ceny nájmů ale neustále rostou, a to především ve městech. Jaké jsou příčiny tohoto trendu?
Bydlet potřebujeme všichni – ať už ve vlastním nebo v pronajatém bytě. Ceny nájmů ale neustále rostou, a to především ve městech. Jaké jsou příčiny tohoto trendu?
Nejdražší bydlení je logicky ve velkoměstech (v Česku se to týká především Prahy a v určité míře také Brna). Důvodem je působení neoblomného zákona poptávky a nabídky. Každý by rád bydlel na dobré adrese, a proto je cena prostorného bytu v krásném pražském činžáku s perfektní dopravní dostupností vždy vyšší než u panelákové garsonky na sídlišti okresního města nebo rozpadajícího se domku v Horní Lhotě. Tolik čistá teorie, praxe je ale o poznání složitější.
Pohled na hradčanské panorama z okna obýváku za ty peníze stojí. Nebo ne?
Ceny nájmů totiž v některých případech rostou nepochopitelnou rychlostí. Své o tom vědí především obyvatelé velkých měst, která lákají houfy turistů. Krátkodobé pronájmy, hotely a další ubytovací zařízení zvyšují ceny nájemného v turisticky atraktivních lokalitách, takže postupně vytlačují starousedlíky z center měst na jejich periferii. Tento problém je příčinou značné nespokojenosti ve světových metropolích, jako je Barcelona či Berlín, a čím dál tím víc se dotýká také našeho hlavního města.
Turistický ruch přináší mnoho nových pracovních i podnikatelských příležitostí, zároveň ale zvyšuje ceny zboží a služeb v dané lokalitě.
Vinit z rostoucích cen nájmů pouze turisty by však bylo nespravedlivé. Důležitým faktorem je totiž také vývoj cen samotných nemovitostí, které mají rozhodující vliv na výši nájemného. V něm poptávka po bydlení výrazně převyšuje nabídku – stávající množství bytů nestačí a nové nepřibývají dostatečně rychle.
Hraní deskové hry Monopoly často skončí hádkou. V reálném světě ale není obchod s nemovitostmi o nic jednodušší.
Například v Praze byla za rok 2016 povolena stavba třikrát menšího počtu bytů než ve srovnatelně velkých západoevropských metropolích, jako je Berlín, Mnichov či Hamburk. Nutno podotknout, že v německojazyčných oblastech je kladen mnohem menší důraz na osobní vlastnictví nemovitostí a větší část populace bydlí v podnájmu.
Za pomalou a nedostatečnou výstavbu nových bytů v Praze tedy nese velký díl zodpovědnosti byrokracie. V moravské metropoli pak uspokojení poptávky po nových bytech brání také absence nového územního plánu. Situace však není černobílá, protože extenzivní výstavba novostaveb a megalomanské developerské projekty mohou negativně ovlivnit kvalitu života stávajících obyvatel, neúměrně zatížit životní prostředí nebo narušit historický ráz dané oblasti (což platí především v blízkosti centra Prahy).
Stavba nových bytových jednotek z různých důvodů vázne, bytů je kvůli tomu nedostatek a jejich ceny stoupají.
Kompromis se ale většinou hledá jen obtížně, a ceny tak neustále šplhají – byt 2+1 v Praze stěží seženete za méně než 3 miliony korun a tomu odpovídá i narůstající cena nájmů. Ceny rostou i regionech, ovšem rozhodně ne tak rapidně – dlouhodobě nejlevnější je bydlení v Olomouckém, Libereckém a Ústeckém kraji.
Je pravdou, že žádný strom neroste do nebe a můžeme slyšet hlasy varující před splasknutím bubliny na trhu s nemovitostmi. S největší pravděpodobností ale růst cen ještě nějakou dobu potrvá (čemuž nahrává i dobrá kondice české ekonomiky a nízká nezaměstnanost) a investice do nemovitosti je v naprosté většině případů jistotou dobře uložených peněz. Pokud proto hodláte stavět, neotálejte a ozvěte se nám. Krom obytných budov navíc zvládneme postavit i tovární halu nebo kancelářský komplex.
Zdroj fotek: unsplash.com, pixabay.com, flickr.com