
Není zahrada jako zahrada. Stejně jako u hudby, módy nebo architektury existuje nepřeberné množství různých stylů. Málokterá zahrada je zcela stylově čistá, přesto se najde několik učebnicových příkladů jednotlivých stylů. Pojďme se podívat na nejdůležitější z nich.
Není zahrada jako zahrada. Stejně jako u hudby, módy nebo architektury existuje nepřeberné množství různých stylů. Málokterá zahrada je zcela stylově čistá, přesto se najde několik učebnicových příkladů jednotlivých stylů. Pojďme se podívat na nejdůležitější z nich.
# 1 Francouzská zahrada
Hlavním poznávacím znakem francouzských zahrad (případně parků) je symetrie a geometrická přesnost. Hlavní osy zahrady tvoří několik cest, které jsou lemovány přesně zastřiženými keři nebo pečlivě opečovávanými záhony s barevnými květinami. Krom zeleně tvoří výraznou součást francouzských zahrad i sochy a vodní prvky, jako jsou kašny nebo fontány.
Park obklopující palác ve Versailles vytvořil předlohu pro všechny francouzské zahrady.
Vznik francouzských zahrad je spojen především s obdobím baroka a zámeckou architekturou. Proto se s nimi často setkáme i na mnoha českých zámcích. Vzorem pro všechny francouzské zahrady je park u zámku ve Versailles.
V reakci na formální (mnohdy až puntičkářskou) přesnost francouzských zahrad se postupně prosadil zcela protichůdný styl. Anglický park se vyznačoval inspirací v přirozené podobě krajiny, kterou však často idealizoval. Proto je jeho uspořádání nesymetrické, nepravidelné a dominuje mu snaha o malebnost.
Typickým příkladem anglické zahrady (potažmo parku) je okolí paláce Stourhead v anglickém hrabství Wiltshire.
Rozmach anglických zahrad bývá spojen s nástupem romantismu ve druhé polovině 18. století. Romantismus si liboval ve snivém, až pohádkovém vidění světa. Z toho pramenila ona fascinace dobrodružstvím a nespoutanou přírodou.
Pojmem japonská zahrada jako Evropané označujeme nepřeberné množství škol a tradic, vzniklých na území Japonska. Ty se vyznačují několika společnými prvky, které jsou diametrálně odlišné od evropského přístupu. A to se netýká pouze druhů použitých rostlin nebo designu zahradních stavení.
Nejdůležitějšími prvky japonské zahradní architektury jsou kameny a vodní plochy.
Na první pohled je zřejmý mnohem větší důraz na využití kamení, štěrku a písku stejně jako vodních toků a ploch. Vše má ale i hlubší rozměr – estetika japonských zahrad vychází z učení zen buddhismu. Důležitou roli v kompozici celé zahrady proto hraje symbolismus a duchovní dimenze prostoru.
Zahradní architektura má v orientální tradici nezastupitelné místo. Proto je také v Japonsku považována za vysoké umění.
Holandská zahrada ani zdaleka neznamená pouze záhony osázené tulipány. Označuje se tak totiž i menší verze tradiční barokní francouzské zahrady, která je typická využitím podlouhlých vodních ploch a živých plotů. Příkladem je třeba kroměřížská Květná zahrada ze 17. století, která je dokonce zapsána na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Květná zahrada v Kroměříži nezapře ani určitý vliv francouzského stylu.
Čas ale nečeká a několik století se podepíše i na sebekrásnějším výtvoru lidské činnosti. V roce 2014 jsme se proto ujali kompletní rekonstrukce Květné zahrady. Dali jsme si skutečně záležet, abychom svým odborným a citlivým přístupem vrátili zahradě zašlý lesk i eleganci. Pobyt v příjemném prostředí zrekonstruované zahrady si tak ročně opět užívají desítky tisíc návštěvníků.
Nebylo to ale rozhodně poprvé, kdy jsme pomohli s obnovou zašlých budov nebo komplexů – podívejte se na naše další úspěšné rekonstrukce.
Zdroje obrázků:
Wikimedia.org, Pixabay.com