Rekonstrukce objektů v areálu Bratislavského hradu

Máme tu čest podílet se dlouhodobě na rekonstrukci hradního paláce a dalších objektů v areálu Bratislavského hradu. Při této velmi specifické rekonstrukci musíme citlivě kombinovat obnovu původních historických prvků s moderními materiály i postupy. Tak, abychom dosáhli obnovy respektující dějiny a zároveň zajistili funkčnost a odolnost objektů.

Rekonstrukce Bratislavského hradu byla zahájena už v polovině 50. let 20. století. Mezitím se několikrát změnil význam a využití hradu s tím, jak se měnilo postavení Bratislavy i Slovenské republiky. Postupně se také měnil architektonický přístup s ohledem na nově získávané informace o historii hradu.

V roce 2001 byl pak schválen návrh na komplexní obnovu hradního paláce, který by měl do budoucna sloužit jak Národní radě Slovenské republiky, tak Slovenskému národnímu muzeu. Do samotné rekonstrukce jsme se ale kvůli nejrůznějším odkladům a průtahům pustili až v roce 2008.

Cíle rekonstrukce

Projekt obnovy celého areálu má hned několik cílů. Zejména je to dotažení celé desítky let trvající rekonstrukce do konce. Tak, aby všechny části a objekty byly uvedeny do vyhovujícího stavebně-technického stavu. Je ovšem kladen důraz na citlivou obnovu, která zohlední všechny dostupné informace o hradě a nejnovější výzkumné poznatky. Hrad by tak měl odrážet svou historickou podobu a jednotlivé vývojové fáze. Například tím, že se povede obnovit zaniklé či částečně zachovalé fragmenty budov či různých stavebních prvků.

Jelikož je cílem přitáhnout do areálu větší počet návštěvníků, při rekonstrukci musíme neustále hledat balanc mezi historickým odkazem a funkčností. Například Zimní jízdárna by totiž se svými nově vybudovanými multifunkčními sály měla nabídnout moderní prostor pro celoroční pořádání kulturních a společenských událostí. Stejně tak na Leopoldově nádvoří by měla fungovat stálá letní scéna.

Průběh přestavby

Budova na severních hradbách

Podél středověké severozápadní hradby stojí původně barokní budova, která byla v padesátých letech minulého století přebudována na administrativní. V současnosti jsou v budově umístěny jak kanceláře Národní rady Slovenské republiky, tak parlamentní knihovna. Rekonstrukce řeší především vnitřní uspořádání budovy a dobudování zázemí jak pro zaměstnance Národní rady SR, tak návštěvníky. V exteriéru byly při rekonstrukci eliminovány některé nevhodné zásady z minulosti. Zejména došlo ke změně tvaru vikýřů v mansardové střeše či úpravě okenních otvorů na jižní fasádě, což by mělo pomoci obnovit původní slohový výraz. Doplnění o umělý kámen a dobové vzory mají také napomoct k přiblížení se původnímu vzhledu.

Leopoldovo nádvoří

Ačkoliv po architektonické stránce zůstane Leopoldovo nádvoří v podstatě nezměněné, v rámci rekonstrukce bylo potřeba opravit některé stavebně-technické problémy. Výraznější změnu pak představuje náznaková rekonstrukce zbytku gotické brány v západní části nádvoří a úpravy sousedících povrchů.

Žigmundova brána

Žigmundova brána je jedinou zcela zachovanou částí hradního opevnění z 15. století. V 19. století sloužila jako strážnice, což zcela změnilo její gotický charakter. Po rekonstrukci z roku 1989 byla část objektu využívaná jako šatna pro zaměstnance hradu a nabízela kromě toalet například i kuchyňku. Našim cílem bylo obnovit historický ráz stavby. Proto se na schodišti odstranily žebříkové schody, které nahradíme novými v původním tvaru. Provedly se nové rozvody elektroinstalace, zdravotechniky v interiéru a vyměnila se keramická krytina v exteriéru. Také jsme očistili původní kamenné prvky fasády.

Spodní východní terasa

Na spodní východní terase bylo nutné po celé délce příjezdové komunikace odfrézovat z vozovky betonový kryt ražené dlažby a tuto nahradit kamennou dlažbou. Byly také odstraněny konstrukce existujících chodníkových ploch a vytvořeny nové povrchy chodníků a dětského hřiště. Současně jsme vybudovali také novou kanalizaci a rozvody veřejného osvětlení.

Historie hradu

Nejstarší dochované důkazy stavebních prací na hradním návrší pochází už z období Římské říše. Souvisleji osídleno pak bylo v období Velké Moravy, z čehož se dochovaly zbytky sakrální architektury na horní východní terasy či zbytky obytné stavby pod jihovýchodním nárožím paláce. Prvním obdobím klíčovým pro dnešní podobu bylo 15. století, kde na místě staršího hradu ze 13. století nechal Zikmund Lucemburský vybudovat své sídlo inspirované italskou architekturou. Z tohoto období zůstala zachována většina zdiva hradního paláce spolu s portály, rámováním okenních otvorů či žebrová klenba. Dochovala se i jedna ze vstupním bran známá jako Žigmundova brána. Druhou klíčovou přestavbou byla raně barokní rekonstrukce paláce v první polovině 17. století. V té době přibylo další poschodí a palác získal svou charakteristickou siluetu se čtyřmi věžičkami. Na konci 17. století pak byla vybudována Leopoldova brána. Třetí a nejvýznamnější přestavbou prošel hrad ve druhé polovině 18. století, kdy ho Marie Terezie nechala přebudovat na své sídlo. Za přestavbu celého hradního areálu byl tehdy zodpovědný známý architekt Hillebrant.

Video

Fotogalerie