Stručný průvodce světem střech

Říkat, že střecha je korunou každé budovy je už trochu klišé. Ale je pravda, že střecha dělá dům. Jsou na ni kladeny ty nejpřísnější nároky, jak po stránce vizuální, tak po stránce funkční. Musí odolat větru, dešti, sněhu, teplo nesmí pustit dovnitř ani ven a ještě by vám ji měli všichni sousedi závidět. Člověk ale nemůže mít všechno. Jak najít rovnováhu mezi estetickou a funkční stránkou a neutratit přitom celý svůj stavební rozpočet? Pojďme si projít všechny alternativy.

Vybrat správný tvar střechy není jen tak

Tvar střechy neurčuje jen vzhled celého domu, ale i jeho energetickou náročnost a také množství obytné plochy. Rozdíly mezi různými typy střech mohou být velice markantní. Pojďme se blíže podívat na dva základní typy střech: šikmé a ploché.

Šikmé střechy ­– tradice, s níž se dá pracovat

Šikmá střecha stále zůstává tím nejoblíbenějším řešením. Mohou za to do jisté míry i památkáři, kteří ji pro „zachování historického rázu vesnice“ často povolují jako jedinou možnou. Je definována sklonem minimálně 10 a maximálně 55, respektive 45°. Při větším sklonu se už hovoří o střeše strmé. Ta se používá především v horách, kde hrozí bohatá sněhová nadílka. Šikmé střechy mají mnoho podob. U nás je tradiční jednoduchá střecha sedlová (hovorově „áčko“) nebo valbová. Ta umožňuje odvádět dešťovou vodu do čtyř směrů.

Jaké jsou její výhody? Zajišťuje rychlejší odtok vody – obecně lépe odolává vlivům počasí. Také na ni lze snadno nainstalovat solární panely a po estetické stránce dům opticky zeštíhluje. Na druhou stranu je energeticky a především finančně náročnější. Pro tento typ střechy totiž musíte nejdříve postavit krov. Vzhledem k větší ploše na ni také spotřebujete více izolačního materiálu a krytiny.

Ploché střechy ­– funkční řešení pro moderní domy

Ploché střechy mají logicky menší plochu, takže skrze ně neutíká tolik tepla, spotřebujete na ně méně materiálu a nemusíte kvůli nim stavět krov. Vyjdou vás tedy levněji. Prostor pod střechou je na rozdíl od šikmých střech také plně využitelný. To zní jako jasná volba.

Častý neduh plochých střech nevězí tolik v nich samých, jako v jejich konstruktérech: Odbyté řemeslné práce, nedostatečný sklon, nekvalitní a špatně zvolené materiály mají za následek stojící vodu a netěsnosti, jež rapidně snižují jejich životnost.

Hlavně jednoduše, žádné podnikatelské baroko

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv typ střechy, dbejte na zlaté pravidlo „co ční, to něco stojí“. Vikýře, mansardy nebo nedejbože věžičky sice mohou poněkud rozšířit užitkovou plochu a dodat hezký výhled, jejich stavba je ale pracnější, vyjde vás na desetitisíce a hrozí, že při ní uděláte konstrukční chybu, nehledě na to, že členitější střecha pochopitelně znamená větší ochlazovanou plochu a vyšší nárok na údržbu.

Ušetřené peníze raději investujte do kvalitních materiálů s dlouhou životností. Pořiďte si třeba pořádné ocelové okapy s plastovou vrstvou, tepelnou izolaci z přírodních materiálů a věnujte také důkladnou pozornost parozábranám, jimiž můžete předcházet vzniku plísní.

A teď, čím střechu pokrýt?

Volba krytiny záleží především na typu a sklonu střechy a její členitosti. Své slovo tu opět mají i památkáři. Při výběru se krom ceny dále můžete řídit různými parametry, jako je odolnost vůči náporům větru, mechanickému zatížení (tedy hlavně sněhu) a UV záření (od čehož se odvíjí barevná stálost střešní krytiny), stupeň nasákavosti či ohnivzdornost.

V městské zástavbě nezapomeňte vzít v potaz ještě odolnost vůči hluku. Důležité také je dobře spočítat celkovou hmotnost krytiny, ať víte, jestli ji střecha vůbec unese. A jaké jsou tedy ty nejběžnější typy střešních krytin?

Ploché střechy mají menší plochu, takže skrze ně neutíká tolik tepla. V případě netěsností je však jejich životnost mnohonásobně kratší.

Věčný eternit

Tento typ krytiny se používá jako umělá náhrada za břidlici na všechny typy střech se sklonem od 10° výše. Eternitové šindele jsou lehké, snadno tvarovatelné, nehořlavé a mrazuvzdorné, dobře izolují zvuky, nehnijí, mají velice dlouhou životnost a v případě rekonstrukce lze nové pokládat na ty staré.

Možná si eternit pamatujete z doby, kdy ještě obsahoval nebezpečný azbest. Nemusíte se bát. Dnes se vláknocementové střechy vyrábějí z neškodných složek: cementu, mletého vápence, buničiny a vody. Díky tomu jsou zcela recyklovatelné.

Střechy s plechy

Plechové krytiny prošly dlouhou evolucí. Dříve používanou měď nahradil pozinkovaný plech a v současnosti ještě spíše titanzinek či ocel s vrstvou na bázi polyesterů a polyuretanů, jež materiál chrání před korozí a UV zářením.

Většina plechových střech je tvořena takzvaným systémem stojatých drážek, jež zabraňují průsaku vody. To z tohoto typu krytiny dělá poněkud nákladnou záležitost se složitou instalací. U některých konstrukcí, například u střešního systému Eclipse, tento problém odpadá díky speciální kombinaci uchycovacích žeber a latí.

Klasické pálené tašky a betonové krytiny

Už jen ze samotných názvů různých tvarů pálených tašek z hlíny a jílu na vás dýchne tradice: Na střechu si můžete dát bobrovky, esovky, falcovky nebo třeba prejzy. Největší předností tohoto materiálu je jeho odolnost vůči všem živlům. Přežije vichry, mrazy i oheň a díky tzv. vodnímu zámku je střecha z tašek odolná proti zatečení vody i při extrémních bouřích. Tašky na ní musí být ale opravdu přesně položené. Životnost takové střechy se pohybuje mezi 80 a 100 lety. 

I beton z portlandského cementu, křemičitého písku a oxidu železa vydrží několik generací. Vypadá sice mohutně, ale váží stejně jako pálená taška.

Nové trendy v pokrývačství

Zajímají vás novinky ve stavebnictví? O zelených střechách už jsme psali v článku 4 aktuální trendy v bydlení. A modré střechy znáte? Ty dokáží efektivně zadržovat dešťovou vodu, jež z ní může pomalu stékat do spodní vody, nebo ji lze využít k zavlažování. Solární panely také udělaly velký krok dopředu. Fotovoltaická technologie je dnes už součástí samotné střešní krytiny.

Zdroj fotografií: Depositphotos.com